R ZN INFORMACE

Olivovn k a olejov v ta ek jsou zn my ji od prad vna. Spolu s vinnou r vou a obil m doprov zel lidstvo jejich v vojem. Pro st edozemn civilizaci maj mimo jin i v znam symbolick : pomaz n olivov m olejem ud luje autoritu, moc a sl vu. V ecku byl olivovn k svat a ti, kte ho jak mkoliv zp sobem poni ili, byli souzeni. Je t dnes v tvi ka z olivovn ku je symbolem m ru, plodnosti, o i t n a v t zstv nad zlem.

Dnes bohu el pot ebujeme zn t alespo z kladn informace o oliv. oleji, abychom si mohli vybrat kvalitn olej mezi v m mno stv m r zn ch druh olej , kter n m nab z trh. Vzhledem k v eobecn vyhl ce, kter je m lo specifick je bohu el mo no prod vat pod zna kou olivov olej i v robky nekvalitn a fal ovan .

Jedin olej, kter sm po vat n zev olej Extra vergine je olej, kter je z sk n jednoduch m mechanick m tla en m - lisov n m oliv a p edev m neproch z dn m fyzick m ani chemick m procesem.

Olivov olej panensk - extra vergine nem vy kyselost ne 1% a m z ruku v born ch organick ch kvalit chu , pach a barva.

Olej extra vergine di oliva m komposici tuk zvl t vyrovnanou:

18% tuk nasycen ch a 6 - 9% tuk poly-nenasycen ch (i 75% tuk mono-nenasycen ch). P ibli n stejn po et procent obsahuje mate sk ml ko.

Obsahuje asi 200 r zn ch l tek, kter velmi p zniv p sob na lidsk organismus. Nejd le it j z t chto l tek jsou fenoly, p rodn organick l tky, kter se rozpou t ste n ve vod a ste n v tuc ch, a ve st evech v ou na sebe lipoproteidy z krve, tj. tak cholesterol. Fenoly jsou l tky, kter se um v zat na cholesterol v krvi a neutralizovat jeho negativn d sledky na lidsk zdrav . Cholesterol se d l na cholesterol patn , tj. LDL, a cholesterol dobr , tj. HDL. LDH cholesterol je zodpov dn za tvorbu n nos v art ri ch, za jejich ucp n a nebezpe zap in n infarktu a iktusu, zat mco HDL cholesterol naopak zmen uje riziko srde n ch onemocn n . Dnes ji v dci zjistili podle posledn ch v zkum , e p inou n nos v art ri ch nen s m osob cholesterol, ani ten patn LDH cholesterol, kter je rovn v omezen m mno stv pro lidsk organismus nezbytn , ale e tyto n nosy v art ri ch jsou zp sobeny t m, e pokud je v t le nadbytek tohoto cholesterolu, lidsk organismus s m neum tento LDH cholesterol rozlo it a odbourat. T lo neum rozpoznat samo nadbytek LDH cholesterolu a neutralizovat ho samo, proto se tento p ebytek, dod van do t la patnou tu nou stravou, ukl d v art ri ch. Fenoly obsa en v olivov m oleji, tj. dobr cholesterol HDL naopak pom haj t lu odbour vat p ebytky patn ho LDH cholesterolu, dodan ho t lu tu nou stravou obsahuj c hodn m sla a s dla.

Spolu s jin mi l tkami obsa en mi v olivov m oleji fenoly tak upravuj vysok krevn tlak.

Olivov olej je velmi vhodn jako inn prevence i l ba p i srde n ch onemocn n ch, obsahuje jen dobr HDL cholesterol.

Olivov olej je velmi vhodn jako dopln k l by p i cukrovce, a jako jej prevence.

Sou asn je u ite n pro v echny, pro zdrav i nemocn , proto e fenoly obsa en v olivov m oleji jsou antioxida n l tky, tj. tak chr n organismus proti voln m radik l m, obsa en m v konserva n ch l tk ch nap . v sal mech, pa tik ch, p rc ch a pod., jen zp sobuj rakovinu.

Olej obsahuje vitam n A a vitam n E a pom h p i vyu it v t le vitam n A, D, E, K.

P i ast konzumaci oleje n m pom h v l b alude n ch a jatern ch probl m , podporuje produkci lu i v j trech a lu n ku, podporuje snadn tr ven , udr uje spr vnou hladinu bilirubinu p sob na pankreas - podporuje tvorbu enzym d le it ch pro tr vic proces, a pom h proti z cp tak, e podporuje pohyby ve st evech .

D le it je ov em konzumovat olej extra vergine syrov , na sal t, na chleba se sol , do uva en zeleninov pol vky, na t stoviny, do o ky, na ogrilovan maso nebo ryby.

Je velmi vhodn i pro sma en , proto e se rozkl d a p i 270 ^oC, narozd l od rostlinn ch olej , kter se rozkl daj u p i 200 - 210 ^oC.

Olej za tepeln ho zpracov n zmen uje l ebn inky.

 

Rozd len olivov ho oleje:

Olio di oliva vergine je z sk n z oliv pouh m p m m mechanick m nebo fyzick m vytl en m a lisov n m, bez vyu it jin ch technologi ani chemick ch edidel

Olio extravergine di oliva olej z prvn ho tla en oliv, ze v ech olej nejzdrav j . Jeho obsah kyseliny olejov - acido oleico nesm p esahovat 1%

Olio di oliva vergine kyselina olejov = acido oleico nesm p esahovat 2%

Olio di oliva vergine b n - acido oleico je 2 - 3,3%

Olio di oliva vergine lampante acido oleico je vy ne 3,3 %

Olio di oliva olej je z sk n sm ch n m rafinovan ho olivov ho oleje (olivy se rozemelou a mechanicky se z nich vytla p i prvn m tla en panensk olivov olej extra vergine. Zbytky oliv po tomto tla en , rozemlet na ka i se sm chaj s chemick mi edidly jako ter, benzin trielina apod., aby se z t to ka e vytla il dal olej a olivy byly maxim ln vyu ity, stejn jako se to d l v dy p i v rob olej slune nicov ch, sojov ch aj. Olivov olej takto z skan p i druh m a t et m tla en se jmenuje olio di oliva.

Acido oleico nesm p esahovat 1,5g na 100g

Olio di sansa di oliva -je z sk n z posledn ho tla en , z vylisovan ch olivov ch slupek a pecek.

M slo

M slo je tuk obsa en v ml ce, kter se p i odst ed n ml ka sraz a zahust a je tak snadno odd liteln od ml ka mechanicky a ne chemicky. P i pr myslov v rob ml ka se pak m slo pasterizuje, obohacuje se iv mi fermenty, kter p etv ej laktosu na kyselinu ml nou, sn ze stravitelnou.

M slo obsahuje 84 % tuku. Asi 50% celkov v hy m sla tvo tuky nasycen /grassi saturi/, tj. kodliv , a 25% tvo tuky monoinsaturi- mononenasycen , kter ale pro srovn n u olivov ho oleje p edstavuj 75% v hy oleje.

Krom toho je vysoce kalorick , 100 g m sla obsahuje 750 kalori , a a 25 mg cholesterolu.

Je naprosto nevhodn na sma en , ji p i zah t na 180 - 200 oC se rozkl d a prom uje se na velmi toxick l tky, jako nap . Acrolein, kter zp sobuj rakovinu.

M slo mohou konsumovat pouze d ti, dosp l velmi omezen a po pades tce by se mu v ichni m li zcela vyh bat (zp sobuje zan en tepen -ateroskler zu, a velmi zhor uje funk nost jater).

Na v robu margarinu se pou vaj , bohu el povolen z konem, nejr zn j oleje rostlinn a ivo i n ,

a u rostlinn ch m sel jen oleje rostlinn , v echny, krom olivov ho, kter v ak ji samy o sob obsahuj mnoho chemik li , proto e aby tyto rostlinn oleje mohly b t v bec vyrobeny, mus b t vyu ito technologie za pou it r zn ch rozpou t del, kdy u i p i prvn m tla en se pou v mnoho chemik li , nap klad ter , benzenu apod. Ty se sice nechaj vypa it, ale v sledn produkt, rostlinn olej, je stejn obsahuje.

Aby se zpevnily, ztuhly, tekut rostlinn oleje, kter obvykle tuhnou p i teplot ch 2-4 C, vymysleli chemick proces, kter se jmenuje hydrogenizace. T.j. p i teplot ch 110-190 C, na kter se tyto oleje zah ej , a za p soben niklov ho prachu, se kyselina mastn polisaturn , typick pro rostlinn oleje ze semen, obohacuje kysl kem. Tak se vyprovokuje zahu t n dan ch mastn ch l tek a vyrob se mastn l tky se specieln chemickou strukturou, transaturn , kter jsou zcela ciz slo en na eho organismu, a kter jsou podle nejnov j ch v zkum velmi kodliv pro na e t lo.

Krom toho, aby d le vydr ely, tato rostlinn m sla a margarin mohou obsahovat hodn konserva n ch l tek a p sad, jako emulsn ch l tek, kter maj za v sledek, e kone n v robek je nejen opravdu vyroben z pod adn ch surovin, ale tak e obsahuje takov mno stv kodliv ch organoleptick ch l tek, e by tyto v robky m ly b t okam it zak z ny.

Vaj ko se skl d z b lku - slo en ho z vody a z b lkovin, z nich jedna se jmenuje ovoalbumina. Tato b lkovina, pokud se vaj ko d d tem men m ne jeden rok, vyvol v alergie a alergick reakce jako sv d n , kop ivku, ekz my, pr jem, zvracen . Vaj ko se proto nikdy nesm d vat d tem mlad m ne 1 rok,

a ze loutku - slo en ho z tuk a b lkovin. loutek obsahuje asi 250 mg cholesterolu na 100 g, a 65% cenn ch mastn ch kyselin insaturn ch- nenasycen ch. B lkoviny obsa en ve loutku maj vysokou biologickou hodnotu.

Vaj ko obsahuje hodn miner ln ch l tek, hlavn v pn k, elezo, fosfor, kobalt a m . D le obsahuje vitam n A, B, PP a biotin.

Vaj ko je snadn ji straviteln , pokud je pln erstv , tj ne star ne t den a ulo en v ledni ce p i teplot 4 oC.

Vaj ko je nejstraviteln j , kdy je uva en na m kko, tj alla coque, tj. va en 3 min. Tak jej organismus str v za 90 min. Syrov vaj ko str v me za 2 hodiny, vaje inu za 2,5 hodiny, vaj ka sma en jako volsk oko str v me za 3-4 hodiny.

Vaj ko m m t jen lehce sra en b lek a co nejv c tekut loutek. Tak je nejsn ze straviteln .

Spr vn upraven vaj ko je velmi zdrav , jak pro zdrav tak pro nemocn . Je snadno straviteln a velmi v ivn . Cholesterol obsa en ve loutku je na druh stran vyv en vysok m obsahem lecitinu ve vaj ku. Lecitin je l tka, kter ist art rie, likviduje n nosy tuku v art ri ch.

Dosp l by nem li j st v c ne 4 vaj ka t dn , d ti 1 - 2 vaj ka t dn .

Jogurt je ml ko upraven p soben m iv ch mikroorganism tak, aby bylo lehce straviteln . Jedn se o Lactobacillus bulgaricus a Streptococus thermophillus. Je velmi d le it , aby i v kone n m v robku byly tyto bacily iv , jen tak p sob blahod rn na st evn floru. Na jeden gram jogurtu mus b t alespo 10 mil iv ch ferment .

Aby m l jogurt l ebn inky, mus b t iv , jinak je zbyte n ho j st. Tj. kupujeme pokud mo no jogurt b l a plnotu n , d tem do n j p padn p id me l i ku marmel dy. Pasterovan jogurty s ovocem, aby se nekazily, jsou mrtv , tj zbyte n , a krom toho obsahuj , aby se ovoce nem nilo, i nav c konserva n l tky, barviva a antioxida n l tky. Tj. spoustu zbyte n ch jed a t m jogurt nejen e nepom h , ba naopak kod .

B l jogurt mus m t na krabi ce n pis, e obsahuje iv fermenty (fermenti lattici vivi).

Nebo si rad ji koup me jogurti ru a d l me si jednodu e ze z kysu jogurt doma.

Jogurt pat k prvopo tk m na civilizace. Ji Moj a Abrah m ob tovali fermentovan ml ko bohu. Je dok z no, e dlouhov kost balk nsk ch a kavkazsk ch horal je hodn zp sobena ka dodenn konzumac iv ho b l ho jogurtu.

Jogurt zlep uje schopnost tr ven laktozy a sn ej ho i lid , kte trp patn m vst eb v n m lakt zy. Lactobacillus bulgaricus a Streptococus thermophillus p soben m na ml ko v podstat ud laj prvotn tr v c proces: laktosa se p soben m enzym p em n na kyselinu ml nou, b lkoviny jsou ji ste n koagulovan , i tuky jsou v jogurtu straviteln j . Tyto bakterie v ml ce zp sob n r st vitamin skupiny B a p eduprav schopnost vyu it prvk jako v pn k, fosfor a magnesium ve st evech na eho organismu.

Jogurt je zdrojem b lkovin a v pn ku, kter krom jin ho i reguluje krevn tlak, zvl t v t hotenstv je to velmi d le it , kdy v posledn ch m s c ch krevn tlak velmi stoup . D le obsahuje fosfor, vitam n A, B2, B5, B12 aj.

P isp v k metabolismu st evn flory, je velmi d le it p i l b antibiotiky, a aspo 10 dn po n , proto e obnovuje rychle st evn floru, kterou antibiotika zcela vyhubuj .

Je velmi vhodn p i jak koliv nemoci, p i alude n ch pot ch, p i nad m n a st evn ch kolik ch, p i pr jmech i p i z cp ch, p i pocitu zane enosti organismu r zn mi tox ny po nespr vn ivotospr v a ast m stravov n se v restaurac ch. Pom h j tr m, ist krev.

Mimo jin pom h v prevenci proti rakovin st ev a proti arteroskler ze.

M e se pod vat kojenc m ji od 5-6 m s c , jen co se za ne d vat prvn v iva jin ne mate sk ml ko, proto e je velmi lehce straviteln a pom h jim p ipravit st vka na jin potraviny ne mate sk ml ko..

Nejl pe je j st jogurt samostatn , daleko od ostatn ch j del, jako sn dani nebo rann i odpoledn sva inu.

Galbanino je vyroben z kravsk ho ml ka s p id n m sy idla, soli a iv ch ml n ch ferment . Neobsahuje dn konzerva n l tky. Galbanino je s r p ipraven z jemn pa en s eniny, podobn jako mozzarella. Galbanino se dob e dlouhodob uschov v v lednici, proto e je v obalu z vosku, kter udr uje dlouho jeho erstvost a chu .

Na 300g s ru Galbanino se spot ebuj 3 litry ml ka. Je proto hodn v ivn , bohat na v pn k a proteiny. 3 pl tky s ru obsahuj 85 % denn pot eby v pn ku a 55 % protein .

Je to jemn a chutn s r, kter svou chut m e obohatit mnoho r zn ch j del. Je v born i jako p edkrm s crackery nebo opra enou vekou.

M e se pou vat jak za studena k p prav chleb k , zeleninov ch a t stovinov ch sal t , tak za tepla k ochucen t stovin, masa a ryb.

Tento s r se za tepla rozpou t , ale nevysu uje a nep ipaluje se, proto je velmi vhodn k nejr zn j tepeln p prav .

V echny taven s ry jsou vyroben ze star ch, zka en ch s r , plesniv ch, kter jsou sta en z trhu po z ru n dob , vr cen k v robc m do ml k ren a ty jej pak za ni cenu prodaj specieln m ml k rn m- tav rn m. V tav rn se pak zah ej na teplotu 120 - 140 C, aby se zni ily bakterie a v echny mikroorganismy, p idaj se k nim polifosf ty a citr ty, kter maj za kol zadr et vodu a tak ud lat kone n v robek homogenn a snadno rozt rateln , a pak se do n j p id vaj antibiotika - nisina, a sorb t dusi nanu.

Polifosf ty ovliv uj vst eb v n v pn ku do organismu, to znamen , e ast konsumace t chto taven ch, mazlav ch s r , kter negativn ovliv uj pevnost kost , /vazbu v pn ku v kostech/ a to hlavn u mal ch d t a star ch lid , kte jsou nejv t mi spot ebiteli t chto s r , je velmi nebezpe n .

Tyto s ry, tzv. mazlav s ry, tj. taven s ry, pl tkov s ry, a u esk ani v carsk a jin , by se nem ly v bec kupovat a j st.

Je to ten nejtypi t j italsky s r. Ji v p semnostech star ch man , p ed v ce ne 2000 lety, nach z me zm nky o s ru vynikaj c chuti a neuv iteln dlouh trvanlivosti, vyr b n m v oblasti okolo Parmy. Ve druh polovin prvn ho tis cilet ho vyr b li mni i v kl terech v t e oblasti. A v obdob renesance, za velk ho roz en tisku, i kucha sk ho um n , nach z me v mnoha knih ch a manu lech zpr vy o parmez nu a jeho v rob . Zmi uje se o n m i Giovanni Bocaccio v Decameronu, 1349-1353, kde popisuje, e p r astlivc ije ve vesnici Bengodi na ho e z nastrouhan ho parmaz nu a pohazuj na kolemjdouc ravioly a makerony. V rozkvetl renesanci se o parmaz nu hovo v mnoha kucha sk ch knih ch.

Na konci 15. stolet u byl parmaz n velmi zn m v cel Evrop , na v t in kr lovsk ch dvor . Nale en formy parmaz nu darovali Ben t an , jako velmi vz cn dar, sult novi Costantinopoli a v em diplomat m. Ji tehdy se psalo, e parmaz n se j strouhan nebo nakr jen na mal hrub nepravideln kousky, tzv. "tozzetti".

Parmaz n je s r, kter se vyr b v kulat ch form ch o pr m ru 40-45 cm, o v ce asi 24 cm a celkov v ze 35-36 kg. Parmaz n se naz v erstv , kdy je star si 12 m s c , zral , kdy m ai 18 m s c , a star , kdy m 24-36 m s c . M zrnitou strukturu, je sl mov barvy.

Na strouh n je nejvhodn j s r star alespo 24 m s c , na j dlo - tj. mal kousky k b l mu v nu, bez chleba, jako p edkrm, je vhodn j s r erstv , tj. alespo 12 m s c ve zrac ch sklepech.

100 g parmaz nu m nutri n hodnotu asi 400 kalori , obsahuje u lechtil b lkoviny, kter jsou velmi snadno straviteln , d ky zm n m,kter mi proch zej b hem dlouh ho zr n . Obsahuje 28,5% tuk , hodn vysok obsah v pn ku a fosforu. 100 g parmaz nu obsahuje denn d vku t chto l tek

Parmaz n je velmi vhodn pro kojence, jako v bec jedna z prvn ch potravin po mate sk m ml ku. Do prvn ch zeleninov ch pol ve ek v 5-6 m s ci je vhodn p idat denn 1 pol vkovou l ci olivov ho oleje a 1 l ci strouhan ho parmaz nu.

Je t velmi vhodn pro sportovce a v echny, kdo n razov mus vydat hodn energie.

Parmaz n ve v t m mno stv nen vhodn , podobn jako v echny hodn zral s ry, pro ty, kdo trp vysok m tlakem, proto e tirosin, aminokyselina obsa en ve v ech s rech, se p i dlouh m zr n p em n na tyramin, l tku kter zvy uje krevn tlak a zp sobuje zrychlen bu en srdce.

Parmaz n je s r, kter se ned napodobit ani zfal ovat.

Vyr b se pouze v p dsk n in , oblasti m st Parma, Reggio Emilia, Modena, Mantova a na ji n stran P du v Bologni. Chu parmaz nu je d na nejen v robn m postupem, ale i kvalitou a chut ml ka, kter je d no t m, jak organoleptick l tky jsou obsa eny v trav ch, kter kr vy na pastvin ch v okol t chto m st jed . Tyto kr vy se iv pouze na pastvin ch.

Parmaz n se zde vyr b v 650 mal ch ml k rn ch t m emesln m, star m v robn m postupem. Tyto zpracov vaj 1.600.000.000 l ml ka ro n , tj. asi 4,5 mil litr ml ka denn , tj. asi 9 ml k ren velk ch jako Olomouck ml k rny, kter by vyr b ly jen parmaz n. Na jedno kilo parmaz nu je pot eba asi 16 litr ml ka, tj. vyrob celkem asi 1 milion metr k parmaz nu ro n , tj. asi 2.700.000 ks forem Parmaz nu.

Parmaz n se vyr b z erstv ho, nepasterizovan ho ml ka, kter se sv 2x denn . Do ml ka nesm b t p id v ny dn chemick , antifermenta n l tky ani barviva. Ve ern ml ko se d do velk ch van ust t, r no se z n j sund z povrchu smetana a dopln se rann m ml kem. Pak se ml ka p id z kys ze v erej v roby, iv fermenty, kter se z skaj tak, e se nech zkysnout syrov tka z p edch zej c ho dne. Pak se ml ko zah eje na 33 C p id se k n mu CAGLIO- z kys, kter se z sk v ze aludku ml n ho telete, a asi 15 minut se nech koagulovat. Tak vznikne Cagliata, ml n s enina, kter se pak m ch do jemna , a pak se zah v a na 55 C, asi po dobu 15 min. za dal p l hodinu po odst t se hust hmota naklade na pl tno z kanapi a vyt hne se z kotle. Nech se odkapat a pak se d do d even ch forem, kter maj klasick irok kulat tvar. Po n kolika hodin ch se s r vyt hne z formy a vyp l se do n j z boku datum a zna ka v robce- ml k rny. Pak po dobu asi 10 dn se nech na d ev n ch polic ch zr t a asto se obrac . Pot se d do soln l zn asi na 20-25 dn . Pak se vyt hne a nech se oschnout na slunci, aby vn j k rka ztvrdla. Pot se p enese do skladu, v tran stodoly, na d ev n dlouh police, kde je ka d den bochn k s ra kart ovan a obracen . T m za n dlouh proces zr n . Postupn se p enese do velk ch v tran ch sklad , kde je udr ovan konstantn teplota a v tr n , kter pojmou 100.000-200.000 bochn k -forem parmaz nu. (N v t va ml k rny m e b t zorganizovan na tel. . 0521/292700) Cel proces zr n trv 18- 36 m s c . Proto je parmaz n velmi drah , je v n m ulo en finan n kapit l, jako v bance, a pen ze investovan do ml ka a pr ce mus m t i roky- tj. asi 15-20% ro n . 1kg mozzarelly z kravsk ho ml ka stoj dnes asi 12.000 lir, 1 kg mozzarelly z buvol ho ml ka 28.000 lir, 1 kg parmez nu stoj 45.000 lir.

Cel v robn proces kontroluje Konsorcium pro ochranu Reggi nsk ho Parmaz nu (zalo en v roce 1934), od kontroly pastvin, dobytka, ml ka, hygieny, v robn ho procesu a zdravotn ho stavu zam stnanc ml k ren. Jen spr vn vyroben a uzr l s r m e m t nakonec na vn j k rce vyp lenou zna ku Parmiggiano Reggiano, aby se zabr nilo fal ov n , a to hust po cel m vn j m obvodu s ra. Poprv tuto zna ku p ik zal vypalovat vl dn m dekretem ji v roce 1751 velkov voda Filip Bourbon.

Parmaz n je t eba koupit vcelku, asi 20 dkg sta obvykle asi na t den pro 4 lennou rodinu, a nastrouhat ho na jemn m struhadle zlehka ka d den chvilku p ed upot eben m. Pokud ho nastrouh me zbyte n v c, oschne, vyv tr a okor .

Parmaz n zabal me t sn do pr svitn folie a d me jej do ledni ky.

Ned v me ho nikdy do mraz ku, zni se tam v echny molekuly!!

Pokud n m n kdo daruje v t kus parmaz nu, ulom me - od t pneme si no em kousek asi 200-300 g na na i nejbli pot ebu, zb vaj c velk kus pot hneme t sn velkou foli a d me oba kusy na such m sto do ledni ky. Kdy d me pozor, aby folie zbyte n nezavlhla a t m s r nechytl pl se a budeme s r asi jednou t dn p ebalovat, vydr n m v lednici asi uprost ed, klidn i n kolik m s c .

Nikdy nekupujeme strouhan parmaz n v mal ch s c ch, d vaj tam jen strojov strouhanou k ru z parmez nu, proto je tak jemn jak pr ek, aby to nebylo poznat, a proto stoj tak m lo.

Existuje asi 150 druh bazalky. Poch z pravd podobn z Asie. Dnes ji m eme pova ovat za nejroz en j aromatickou rostlinu u vanou p i p prav j del. Vyu vaj se p edev m erstv listy nebo tak mra en nebo su en k ochucen zeleniny, t stovin a lu t nin.

Podporuje funkci nadledvinek, kter produkuj hormony proti stresu.

Je vhodn pou vat bazalku erstvou, aby si uchovala co nejv ce u ite n ch a aromatick ch l tek, a proto i do raj atov ch om ek na pagety je t eba d vat bazalku a t sn p ed t m, ne st hneme kastrol z plotny.

V znam m tak ve fyzioterapii. Vyu vaj se jej posiluj c , antiseptick a antispasmatick vlastnosti. P edepisuje se k l b nespavosti, nad m n , epilepsii aj.

U v se ve form aje nebo jako v ta ek z skan destilac list . Esence nebo rozma kan listy maj okam it uti uj c vlastnosti proti bolesti.

Nejl pe za tkem ervence, kdy je bazalky hodn a nestoj moc, listy jsou tmav zelen ale zat m k ehk , nakoup me na trhu velkou n ru bazalky, asi jako jeden nacpan igelitov pytl k. dn je ve d ezu n kolikr t umyjeme a nech me p es cedidlo okapat, pak je osu me do ut rky a od e eme dlouh stopky a ud l me hrom dky po asi 5 l stc ch. Mezit m jsme si na ezali z alobalu obd ln ky asi 10 x 8 cm. D me 5 l stk bazalky na alobal a srolujeme je do trubi ky, zahneme konce a d me je do krabice, kterou d me do mraz ku. Je to pr ce alespo na 2 hodiny, ale stoj to za to. Bazalka si tak uchov po celou zimu, a do p t ho l ta, v echnu svoji aroma i v ni.

Je to mimo dn rostlina, kter m nes etn l iv inky. Ji sta Egyp an ji pokl dali za rostlinu boh . esnek je velmi bohat na miner ln l tky, oligo elementy a vitam ny.

Je to skute n l iv rostlina, nem l by proto nikdy chyb t v na kuchyni.

M siln desinfek n inky, p sob proti st evn m onemocn n m,

p sob protiz n tliv u d chac ch a pr du kov ch onemocn n ch,

sni uje krevn tlak,

p sob proti ateroskler ze - zan en tepen n nosy tuku,

u v ech jmenovan ch onemocn n esnek p sob jak preventivn tak l iv .

M krom toho i mo opudn inky,

Stimuluje produkci alude n ch v a tak podporuje a usnad uje tr ven , zvl t u potravin obsahuj c ch b lkoviny- proteiny.

P sob preventivn proti rakovin st ev.

Vypr v se, e rughetta pro sv afrodisiack vlastnosti byla ukradena z kl tern ch zahrad.

V kuchyni ji pou v me p edev m k p prav sal t a p loh k t ko straviteln m mas m, proto e v znamn podporuje tr ven a pom h lu n ku rozkl dat tuky.

Je vhodn zvl t v l t , kdy se v horku celkov zpomaluje metabolismus a tr ven je n ro n j .

Ve fyzioterapii se vyu vaj p edev m posiluj c a stimuluj c vlastnosti a spolu s ko enem lopuchu a kop ivou se vyu v k p prav vlasov vody, kter podporuje r st vlas .

italsk p liv papri ky - PEPERONCINO - erven , dlouh aspo 5 cm

Je to jednolet rostlina, kter pot ebuje tepl kl ma. Pat do kategorie Capsicum anuum. Pou v se erstv , su en nebo v zim nejl pe mra en . V mraz ku vydr i 2 roky, ani by ztratilo chu a ostatn vlastnosti. D me ho tam nejl pe koncem srpna, za tkem z , kdy je peperon no hodn vyzr l , ale je t pevn , tvrd .

Obsahuje alkaloid, prysky ice a olej Capsicin, vitamin A, B2 , C, E, Pp, K2, m , Pektin, sod k aj. M schopnosti sn it cholesterol v krvi, a tak oddaluje mo nost infarktu. Sou asn je to siln vasodilat tor- tj. roztahuje c vy, proto e obsahuje hodn lecitinu- tj kyseliny mastn insaturo, kter je nezbytn pro zachov n elasticity art ri . Sou asn sni uje risiko infarktu, proto e sni uje vysok tlak. Doporu uje se j st peperon no ka d den, a d le it je nevyhazovat sem nka, proto e pr v v nich je obsa en d le it lecitin. Lecitin sou asn sni uje cholesterol v krvi, a t m bojuje proti arteriosklerose.

Peperoncino vyrovn v krevn tlak. Sni uje vysok tlak, proto e je vasodilat tor, a sou asn zvy uje n zk tlak, proto e obsahuje vitamin PP, kter um zrychlit krevn ob h.

Velmi upravuje tr ven , stimuluje alude n vy, p sob tak ale i diureticky, zlep uje vylu ov n kyseliny mo ov .

Capsicin a vitam ny P a K2 velmi reguluj st evn floru, upravuj jak z cpu tak i pr jem.

Vitamin K2 zaceluje r ny, urychluje hojen a zjizven a tvorbu krevn ch desti ek. Peperon no je proto vhodn i u hemeroid .

Pom h p i mo sk nemoci, aby p e ly alude n pot e.

P sob preventivn proti rakovin , m antioxida n schopnosti.

Peperon no je nejl pe pou vat erstv - cel l to, nebo zmra en . Koncem srpna nebo za tkem z , kdy je peperon no ji hodn erven , ale zat m po d tvrd , koup me ru s asi 100 papri kami a d me ji do krabice v mraz ku. Vydr tak bez probl m cel rok, a peperon no tak d v pln jin aroma, ne kdy je usu en .

Je to typick st edozemn ko en , velmi roz en pro svou nezam nitelnou v ni. Je to mnoholet ke , kter se d bez probl m p stovat na balkon . Je iroce roz eno v kuchyni p i p prav rozli n ch druh j del, (p i va en strhneme jehli ky z v tvi ky).

M p zniv vliv na nervov syst m,

stimuluje tr ven ,

podporuje produkci hormon nadledvinek proti stresu,

podporuje funk nost jater a produkci lu i p i spr vn m tr ven

vhodn p i n zk m krevn m tlaku, upravuje ho

pom h proti du evn depresi

uti uje ka el - pou v se s mentolem do pr du kov ch kr m , a jin .

Bylinkov odvar m zevn vyu it k oplachov n , klokt n , i t n pleti nebo ke koupel m.

Podobn jako rozmar n m v eobecn stimuluj c vlastnosti.

Podporuje tr ven , je diuretick , desinfikuje st eva, upravuje menstrua n cyklus, zvy uje krevn tlak

Je vhodn ji p id vat skoro do v ech va en ch a sma en ch j del, hlavn k masu.

M v eobecn stimuluj c vlastnosti, p sob siln antisepticky, jak na d chac cesty tak i na cesty mo ov , je vynikaj c pro l bu nemoc z nachlazen , jako ch ipka a bronchitida, reguluje menstruaci.

Su en je vhodn do v ech lu t nin, do brambor, k masu, ke zv in .

Pokud jej p stujeme na terase, tak erstv tymi n m eme p idat do v ech om ek, kde je petr elka a basiliko.

Petr el bychom nem li pova ovat za ko en , ale za l ivou bylinu, tak velk je v n obsah l tek u ite n ch pro n organismus.

Obsahuje velk mno stv vitam nu A a C, mnoho miner l .

ist krev, pom h p i anemii, usnad uje stahy hladk ho svalstva, pom h tr ven

nedoporu uje se KOJ C M MATK M, proto e zamezuje tvorbu ml ka, a ve v t m mno stv ani t hotn m en m.

Raj ata jsou velmi zdrav . Mus se v ak j st hodn zral . Nazelenal sal tov raj ata obsahuj hodn solaninu, velmi kodlivou l tku.

Jsou bohat na vitam n C a A.

Jsou diuretick , vypuzuj z t la kyselinu mo ovou,

podporuj tr ven a stolici, podporuj funkci jater.

raj ata, v ce se va , m n jsou straviteln a tud nikdy se neva v ce ne 12-13 minut.

Pat mezi nejzdrav j zeleninu.

M vysok obsah vitam nu C a Beta-karotenu,

p sob proti stresu,

protiz n tliv p i artritid ,

Obsahuje indol - 3-karbinol, jen dok e zastavit rakovinu prsu.

Arty oky jsou velmi zdrav , zlep uj funkci ledvin a jater, ist krev, sni uj cholesterol v krvi a vylu ov n kyseliny mo ov .

Nejl pe je j st arty oky syrov , o i t n a omyt , nakr jen na slabou k pl tky a pokapan citronem jako sal t.

Zabra uj tvorb ml ka u koj c ch matek

M siln mo opudn inky, ist ledviny, obsahuje hodn vitam nu A, C, B a je velmi lehce straviteln .

M an zovou p chu . Jsou to velk cibule, ov ln nebo kulat .

Kupujeme rad ji kulat fenykly, jsou k eh .

Sta jej dn om t a nakr jet na tvrtky, p padn na osminky a serv rovat i p ed j dlem, jako p edkrm s kapkou olivov ho oleje,posolen ,anebo jako sal t po j dle,hlavn po mase,na vytr ven .

Podporuje tr ven .

Napom h tvorb ml ka u koj c ch matek.

Hrozny jsou jednou z nejzdrav j ch potravin. Kompozice hroznov vy je t m stejn , jako u mate sk ho ml ka.